Proč společnosti odcházejí z daňových rájů

Daňové ráje dlouho poskytovaly výrazné daňové výhody. V posledních letech však dochází k odklonu od těchto útočišť. Jedním z hlavních důvodů pro opuštění daňového ráje je ten, že v rámci mezinárodních spoluprací dochází k uzavírání celé řady dohod a přijímání zákonů, jejichž cílem je významně omezit výhody, které daňové ráje poskytují. Taktéž Česká republika se aktivně zapojila do této iniciativy prostřednictvím dvoustranných dohod o výměně informací v daňových záležitostech, známých jako Tax Information Exchange ­Agreements. Tyto dohody uzavírá s typickými jurisdikcemi, jako jsou Britské Panenské ostrovy, Bermudy, Bahamy a další. Cílem těchto dohod je snížit míru daňových úniků a posílit platební morálku mezi českými daňovými poplatníky.

Uzavírání dohod s daňovými ráji slouží jako preventivní opatření proti daňovým únikům a zvyšuje transparentnost daňového systému. Dalším důležitým nástrojem v boji proti daňovým únikům jsou mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Tyto smlouvy umožňují spolupráci mezi daňovými úřady jednotlivých států, čímž se zajišťuje lepší koordinace v oblasti výběru daní, omezení potenciálních daňových úniků a efektivní výměna relevantních informací.

Evropský parlament a Rada EU vydaly směrnici 2015/849, která se zaměřuje na prevenci zneužívání finančního systému pro praní špinavých peněz a financování terorismu. Tato směrnice klade právě důraz na zajištění větší transparentnosti finančních transakcí a právnických osob s cílem bojovat proti trestné činnosti v rámci finančních systémů. Na základě této směrnice přijala Česká republika příslušnou vnitrostátní legislativu, která zajistila její implementaci, a to v podobě AML zákona, který stanovuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Skutečné majitele nelze tajit

AML zákon ukládá povinnosti, které se týkají zejména ověřování původu majetku, zjišťování účelu prováděných transakcí a identifikace skutečného majitele právnických osob. Tyto kroky jsou nezbytné pro vytvoření účinných mechanismů, které zabrání využívání finančního systému k nelegálním činnostem, jako jsou daňové úniky, praní špinavých peněz a financování teroristických organizací.

Jedním z klíčových prvků AML zákona je povinnost identifikovat skutečného majitele, což znamená zjistit, kdo má ve skutečnosti kontrolu nad danou právnickou osobou, čímž se právě omezují možnosti skrývat se za složitými strukturami společností nebo účty ve třetích zemích. Dále jsou finanční instituce povinny monitorovat podezřelé transakce, zjišťovat původ finančních prostředků a hlásit jakékoli podezření na nelegální činnost příslušným úřadům.

Cílem těchto opatření je nejen zvýšit transparentnost a odpovědnost ve finančním systému, ale také aktivně přispívat k mezinárodnímu boji proti praní špinavých peněz, daňovým únikům a financování terorismu.

Proti daňovým rájům „bojují“ taktéž daňové zákony České republiky na ryze vnitrostátní úrovni, které přináší celé množství omezení a zabraňují tak vyhnutí se daňovým povinnostem. Zákon o daních z příjmů vymezuje poplatníky, mezi nimiž může být i daňový nerezident – tedy osoba, která nemá sídlo na území ČR. Poplatníkem daně může být rovněž subjekt, o kterém to stanoví mezinárodní smlouvy, včetně společností se sídlem v daňových rájích. Daňová povinnost nerezidentů jsou příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, včetně příjmů ze stálé provozovny, avšak nejedná se o příjmy, které plynou ze zdrojů v zahraničí. Aby nedocházelo k nejasnostem ohledně příjmů, které jsou daňoví nerezidenti povinni zdaňovat na území České republiky, zákonodárce tyto zdroje taxativně vymezil v ustanovení §*22 zákona o daních z příjmů.

Zákon o daních z příjmů dále upravuje zvláštní sazby daně, které obsahují způsob zdaňování umožňující vybírat srážkovou daň přímo u zdroje ještě před tím, dříve než ho inkasuje poplatník.

Nezbytnost zdaňovat některé druhy příjmů přímo u zdroje spočívá v tom, že příjemce nemusí mít povinnost prokazovat svoji totožnost nebo může být subjektem se sídlem či bydlištěm v cizině, kde daňová povinnost vůči České republice nemůže být zajištěna. Cílem ustanovení je zajistit zdanění a zamezit daňovým únikům, což je zajištěno právě zdaněním u zdroje, dříve než plnění obdrží poplatník. V zákoně jsou tyto příjmy rovněž taxativně vymezeny a analogie použití na jiné případy daňový zákon neumožňuje.

Zamezení krácení daně dále zajišťuje ustanovení §*23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Tato úprava dopadá na zneužití vztahů mezi stranami určitého kontraktu v případech, kdy nejde o nespojené osoby. Vzhledem k dispozitivnímu ustanovení občanského zákoníku a smluvní volnosti mohou být sjednávané ceny, které pro jednu smluvní stranu mohou být záměrně finančně nevýhodné, tak aby druhé straně vznikla daňová výhoda. Tento postup však zákon sankcionuje tím, že dojde k navýšení základu daně.

Hrozba ztráty reputace

Dalším důvodem exitu společností z daňových rájů může být hrozící reputační riziko. Společnosti se sídlem v daňovém ráji často nemají veřejnou vlastnickou strukturu, jsou u nich nejasné majetkové poměry, což může pro věřitele znamenat horší dobytnost pohledávek a v návaznosti na tyto skutečnosti může být pro společnost obtížené získat cizí kapitál včetně bankovního financování pro další investiční plány.

Mezi další způsoby boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem v rámci daňových rájů patří i zřizování mezinárodních organizací. Financial Action Task Force je mezinárodní mezivládní organizace, která je považována a obecně uznávána za světového zakladatele standardů a doporučení v oblasti AML/CFT, jejímž cílem je boj proti praní špinavých peněž. Organizace stanovila „Black and Grey“ lists, kde jsou identifikované jurisdikce se slabými opatřeními pro boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu ve dvou veřejných dokumentech FATF, které jsou vydávány třikrát ročně.

S cílem zabránit zneužívání veřejných prostředků a posílit ochranu před zneužíváním daňových systémů vydala v roce 2020 Evropská komise doporučení členským státům neposkytovat finanční podporu společnostem s vazbami na daňové ráje. Neposkytování finanční podpory by se mělo vztahovat i na společnosti odsouzené za závažnou finanční trestnou činnost. Je však na konkrétních členských státech, zda se rozhodnou finanční podporu poskytovat, či nikoliv.

V neposlední řadě důvodem exitu společností z daňových rájů mohou být podmínky výběrového řízení pro získání státních zakázek ve veřejných soutěžích. Zadavatel veřejné zakázky nevymezuje pouze předmět veřejné zakázky, ale i požadavky na dodavatele. Je však nutné připomenout, že nesmí docházet k diskriminaci, kdy zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení dodavatelům, kteří mají sídlo v členském státě EU, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci nebo jiném státě, který má s ČR nebo s EU uzavřenou mezinárodní smlouvu zaručující dodavatelům z těchto států přístup k zadávané veřejné zakázce.

Článek je z webu Ekonom.cz